16.2.1 Eksempelsetninger
Konstateringer
| 1) Vrátil se s několika kousky dřeva. | Han kom tilbake med noen stykker ved. |
| 2) V mnoha případech to nebude možné. | I mange tilfeller blir det ikke mulig. |
| 3) Souhlasili s většinou našich návrhů. | De var enige i de fleste av forslagene våre. |
| 4) Půl dopisu chybělo. | Halve brevet manglet. |
| 5) Oheň zničil polovinu domů ve městě. | Brannen ødela halvparten av husene i byen. |
| 6) Řada zaměstnanců ztratila práci. | En rekke av de ansatte mistet arbeidet. |
| 7) Část těch knih půjčil jednomu svému kamarádovi. | En del av bøkene lånte han til en av vennene sine. |
| 8) Životy několika set tisíc lidí byly v nebezpečí. | Livene til flere hundre tusen mennesker var i fare. |
Leddspørsmål
| 9) Kolik jich je? – V první skupině je dvacet jedna lidí. | Hvor mange er de? – I den første gruppen er det tjueen. |
| 10) Kolik zboží prodali? – Prodali ho spoustu, stovky kusů. | Hvor mange varer solgte de? – De solgte en masse, hundrevis av stykker. |
| 11) Kolika slovům nerozumíš? – Dvěma nebo třem. | Hvor mange ord forstår du ikke? – To eller tre. |
| 12) Kolik budu platit? – Pět set třicet sedm korun. | Hvor mye skal jeg betale? – Femhundre og trettisju kroner. |
| 13) Kolik je tam chyb? – V deseti větách je jich dvacet pět. | Hvor mange feil er det der? – I ti setninger er der tjuefem. |
| 14) V kolika případech to tak bylo? – Ve dvou tisících čtyřech stech případech. | I hvor mange tilfeller var det slik? – I to tusen fire hundre tilfeller. |
Ja/nei-spørsmål
| 15) Bylo jich moc? – Dvě stě nebo tři sta. | Var de mange? – To eller tre hundre. |
| 16) Je to celé? – Ne, kus toho je pryč. | Er det helt? – Nei, et stykke av det er borte. |
| 17) Viděl to někdo? – Viděly to desítky lidí. | Så noen det? – Flere titalls mennesker så det. |
| 18) Je tam hodně knih? – Jsou jich tam tisíce. | Er der mange bøker der? – Det er tusener av dem der. |
16.2.2 Forklaringer
Semantisk struktur
I dette avsnittet behandler vi tre ulike oppfattelser av kvantitet: i tillegg til antall og del (leksjon 16.1) også forestillingen om en gruppe av individuelle enheter:
|
Antall
|
|
|---|---|
| Bestemt antall | Ubestemt antall |
| deset lidí (ti mennesker) | desítky lidí (flere titalls mennesker) |
| dvě stě kusů (to hundre stykker) | stovky kusů (hundrevis av stykker) |
| pět tisíc knih (fem tusen bøker) | tisíce knih (tusenvis av bøker) |
| řada zaměstnanců (en rekke ansatte) | |
| Del | |
|---|---|
| Del av et totalt antall (etterfulgt av substantiver i pluralis) | Del av et hele eller en masse (etterfulgt av substantiver i singularis) |
| část studentů (en del av studentene) | část města (en del av byen) |
| většina návrhů (de fleste forslag) | většina národa (størstedelen/flertallet av nasjonen) |
| polovina domů (halvparten av husene) | polovina domu (halvdelen av huset) |
| půl města (halve byen) | |
| čtvrtina případů (en fjerdedel av tilfellene) | čtvrtina energie (en fjerdedel av energien) |
| čtvrt hodiny (et kvarter) | |
| kus masa (et stykke kjøtt) | |
| kousek papíru (et stykke papir) | |
|
Gruppe
|
|---|
| Noen uttrykk spesifiserer det antallet som inngår i gruppen, andre uttrykk spesifiserer ikke: |
| pár bot (et par sko) |
| skupina pracovníků (en gruppe medarbeidere) |
| dvacítka cigaret (en tjuepakning sigaretter) |
| stovka výrobků (et hundretalls produkter) |
Morfosyntaktiske mønstre
A) Tallordenes mønstre
Der finnes to parallelle mønstre for tallordene fra 21 til 99:
| Uttrykk med flere ord | Kompositum |
|---|---|
| 21 dvacet jedna | jed(e)nadvacet |
| 22 dvacet dva | dvaadvacet |
| 23 dvacet tři | třiadvacet |
| 24 dvacet čtyři | čtyřiadvacet |
| 25 dvacet pět | pětadvacet |
| 26 dvacet šest | šestadvacet |
| 27 dvacet sedm | sedmadvacet |
| 28 dvacet osm | osmadvacet |
| 29 dvacet devět | dvevětadvacet |
På samme måten: 30 třicet 40 čtyřicet 50 padesát 60 šedesát 70 sedmdesát 80 osmdesát, 90 devadesát.
- Legg merke til bindebokstaven -a- i kompositaene.
- Formen dvacet jedna (dvs. F-form) er vanligere enn dvacet jeden (M-form). Det samme gjelder třicet jedna, čtyřicet jedna osv.
Tallordene fra 101 til 999 har dette mønsteret:
| 101 sto jedna | 200 dvě stě | 500 pět set |
| 102 sto dva | 256 dvě stě padesát šest | 600 šest set |
| 700 sedm set | ||
| 121 sto dvacet jedna | 300 tři sta | 800 osm set |
| 400 čtyři sta | 900 devět set | |
| 999 devět set devadesát devět | ||
| několik set (noen hundre) |
Tallordene over 1000 har dette mønsteret:
| 1.100 tisíc sto, jedenáct set | 5.000 pět tisíc |
| 1.200 tisíc dvě stě, dvanáct set | 10.000 deset tisíc |
| 1.900 tisíc devět set, devatenáct set | 11.000 jedenáct tisíc |
| 2.000 dva tisíce | 21.000 dvacet jedna tisíc |
| 2.001 dva tisíce jedna | 100.000 sto tisíc |
| 2.387 dva tisíce tři sta osmdesát sedm | 200.000 dvě stě tisíc |
| 3.000 tři tisíce | |
| 4.000 čtyři tisíce |
Mønstrene for milión og miliárda:
| 1.000.000 milión | 1.000.000.000 miliarda |
| 2.000.000 dva milióny | 2.000.000.000 dvě miliardy |
| 3.000.000 tři milióny | 5.000.000.000 pět miliard |
| 5.000.000 pět miliónů |
- milión bøyes som harde MI-substantiv (hrad); miliarda bøyes som harde F-substantiv (žena).
B) De kvantitative uttrykkenes ulike syntaktiske egenskaper
Som omtalt i leksjon 16.1, finnes det to typer tallord med ulike syntaktiske egenskaper: tallord som “styres” av substantivene sine, og tallord som selv “styrer” sine substantiv. I tillegg til disse to typene finnes det en tredje type med de samme syntaktiske egenskaper som vanlige substantiv. Forskjellen mellom denne typen og typen som “styrer” substantivene sine, går tydeligst fram når de kvantitative uttrykkene er subjekt:
| Tallord som styrer substantivene sine | ”Substantiviske” tallord | |
|---|---|---|
| Bylo tam moc lidí. | Byla tam spousta lidí. | |
| Hodně zaměstananců ztratilo práci. | Řada zaměstnanců ztratila práci. | |
| Půl města shořelo. | Polovina města shořela. | |
| Čtvrt hodiny uběhlo. | Čtvrtina knih zmizela. | |
| Ve sklenici zbylo trochu vody. | Na stole byl kus papíru/kousek papíru. | |
| osv. | U dveří byl pár bot. | |
| Zbyla jen trocha/troška oleje. | ||
| osv. | ||
| hodně, moc, mnoho, málo/trochu…, čtvrt, půl | řada, část, většina, menšina, polovina, čtvrtina, stovka, kus, kousek, pár, trocha/troška, skupina, dvacítka, … |
Morfemstruktur: kvantitative fraser
1. tallordene fra 1 til 4 har den samme formen som det tellbare substantivet. Se leksjon 16.1.:
Nerozumím větě. – Nerozumím jedné větě. Souhlasil s návrhy. – Souhlasil s třemi návrhy. osv.
2. tallordene fra 5 og oppover og de ubestemte tallordene oppfører seg på to måter:
a) Når det syntaktiske mønsteret krever nominativ eller akkusativ, står tallordene i nominativ eller akkusativ, mens det tellbare substantivet alltid står i genitiv:
Jsou tam slova. ~ Je tam mnoho slov. Přečetl věty. ~ Přečetl pět vět.
b) Når det syntaktiske mønsteret krever genitiv, dativ, lokativ eller instrumentalis, står både tallordene og det tellbare substantivet i genitiv, dativ, lokativ eller instrumentalis:
To je matka těch dětí. ~ To je matka pěti detí. Nerozumím větám. ~ Nerozumím několika větám. V těch případech to není možné. ~ V mnoha případech to není možné. Vrátil se s kousky dřeva. ~ Vrátil se s deseti kousky dřeva.
Noen mer kompliserte tilfeller av regelen: Bylo to letadlo s dvěma sty cestujícími. Letělo v pěti tisících metrech.
- tallordet sto endres ikke, derimot har det tellbare substantivet den obligatoriske formen: Přečetl sto knih. Nerozuměl sto slovům. Ve sto případech to nebylo možné. Vrátil se se sto korunami. Man kan også bøye sto og sette det tellbare substantivet i genitiv: Věděl to jeden ze sta studentů. Nerozuměl stu slov. Ve stu případů to nebylo možné. Hvis sto ikke ledsages av et substantiv, skal sto alltid bøyes: Poměr je jedna ku stu. Jen jeden ze sta to věděl.
Morfemstruktur: tallord
1. jeden, jedna, jedno bøyes som ten, ta, to:
| MA | MI | F | N | |
|---|---|---|---|---|
| nominativ | jeden muž | jeden dům | jedna žena | jedno auto |
| akkusativ | jednoho muže | jeden dům | jednu ženu | jedno auto |
| genitiv | jednoho muže | jednoho domu | jedné ženy | jednoho auta |
| dativ | jednomu muži | jednomu domui | jedné ženě | jednomu autu |
| lokativ | jednom muži | jednom domě | jedné ženě | jednom autě |
| instrumentalis | jedním mužem | jedním domem | jednou ženou | jedním autem |
2. dva, dvě (og oba, obě):
| MA | MI | F | N | |
|---|---|---|---|---|
| nominativ | dva muži | dva domy | dvě ženy | dvě auta |
| akkusativ | dva muže | dva domy | dvě ženy | dvě auta |
| genitiv | dvou mužů | dvou domů | dvou žen | dvou aut |
| dativ | dvěma mužům | dvěma domům | dvěma ženám | dvěma autům |
| lokativ | dvou mužích | dvou domech | dvou ženách | dvou autech |
| instrumentalis | dvěma muži | dvěma domy | dvěma ženami | dvěma auty |
3. tři, čtyři:
| MA, MI, F, N | |
|---|---|
| nominativ | tři, čtyři muži, domy, ženy, auta |
| akkusativ | tři, čtyři muže, domy, ženy, auta |
| genitiv | tří, čtyř mužů, domů, žen, aut |
| dativ | třem, čtyřem mužům, domům, ženám, autům |
| lokativ | třech, čtyřech mužích, domech, ženách, autech |
| instrumentalis | třemi, čtyřmi muži, domy, ženami, auty |
4. tallordene fra 5 til 99 har to former: Ø-endelse i nominativ og akkusativ, og endelsen -i i de øvrige kasus, for eksempel: pět – pěti
dvacet – dvaceti
Men: devět – devíti, deset – desíti.
5. sto bøyes som et hardt N-substantiv (město), unntatt i pluralis etter dvě: dvě stě og i genitiv pluralis: pět set. Legg merke til: tři sta og čtyři sta.
6. tisíc bøyes som et mykt MI-substantiv (stroj), unntatt i gentiv pluralis hvor det har Ø-endelse (pět tisíc).
7. tallordsuttrykk med flere ord dannes av de enkelte komponentenes former: Knihovna s dvěma tisíci šesti sty osmdesáti šesti svazky.
8. De ubestemte tallordene kolik, tolik, několik og mnoho har to former: Ø-endelse i nominativ og akkusativ og endelsen -a i de øvrige kausus, f.eks.: kolik – kolika, ...
9. De ”substantiviske” tallordene (se ovenfor) har de samme formene som vanlige substantiv og etterfølges av det tellbare substantivet i genitiv.
10. De øvrige tallordene (moc, málo, hodně, trochu, dost, půl, čtvrt) bøyes ikke, imidlertid opptrer málo ofte som mála i genitiv.
