Leksjon 19. Å uttrykke årsak, hensikt og betingelse

19.2 Årsaksforhold innenfor setningen I

19.2.1 Eksempelsetninger

Konstateringer

1) Něco takového nepovede k cíli. Noe slikt fører ikke til målet.
2) Deště přerušily dopravu na řece. Regnet avbrøt trafikken på elven.
3) Nová opatření odstraní některé potíže. De nye tiltakene vil fjerne noen av vanskelighetene.
4) Boje způsbily na obou stranách těžké ztráty. Kampene forårsaket store tap på begge sider.
5) Bude to mít pro tebe nepříjemné následky. Det vil få ubehagelige følger for deg.
6) Za situaci je odpovědná vláda. Regjeringen er ansvarlig for situasjonen.
7) Ztráty vznikají špatnou organizací. Tapene oppstår på grunn av dårlig organisasjon.
8) Jeho zjev budil pozornost. Hans fremtoning vakte oppmerksomhet.

Leddspørsmål

9) Co je příčinou jejich bídy? – Hospodářská krize. Hva er årsaken til deres nød? – Den økonomiske krisen.
10) Čím to je, že neudělal zkoušku? – Je to tím, že se nepřipravil. Hva kommer det av at han ikke besto eksamen? – Det er fordi han ikke forberedte seg.
11) Proč jsi tam nešel? Jaký jsi měl důvod? – Bál jsem se. Hvorfor gikk du ikke dit? Hvilken grunn hadde du? – Jeg var redd.
12) Kdo za to může, že nic nevíme? – Já ne. Hvem sin skyld er det at vi ikke vet noen ting? – Ikke min.
13) Čí je to vina, že se to stalo? – Moje ne. Hvem har skylden for at det skjedde? – Ikke jeg.
14) Kdo odpovídá za pořádek? – Vedoucí. Hvem er ansvarlig for orden? – Sjefen.
15) Jaké to bude mít důsledky? – Smrt mnoha lidí. Hvilke konsekvenser vil det få? – Mange menneskers død.

Ja/nei-spørsmål

16) Je to tvoje vina nebo ne? – Já za to nenesu žádnou odpovědnost. Er det din skyld eller ikke? – Jeg har ikke noe ansvar for det.
17) Bál ses? – Ano, a to bylo důvodem k tomu, že jsem utekl. Var du redd? – Ja, og det var grunnen til at jeg rømte.
18) Měla ta knížka úspěch? – Vyvolala u čtenářů velký zájem. Hadde boken suksess? – Den vakte stor interesse hos leserne.
19) Budou mít úspěch? – Taková politika jim úspěch nepřinese. Vil de ha suksess? – En slik politikk vil ikke gi dem suksess.
20) Odjedeš brzo? – Ano, teď už mi nic nebrání odjet. Reiser du snart? – Ja, nå hindrer ikke noe meg i å reise.

19.2.2 Forklaringer

Semantisk struktur

I setningene ovenfor er årsaksforholdet integrert i setningsstrukturen: årsaken utgjør én nominalfrase, følgen utgjør en annen nomalfrase, og predikatet etablerer årsaksforholdet mellom dem. Den semantiske formelen er NF V kausal NF.

Strukturen kan realiseres på to måter:

A) årsaken er subjekt-NF, og følgen er ikke-subjekt NF: NF årsak V kausal NF følge. Se setningene 1) – 5), 8), 9), 11) og 17) – 20). Denne oppfattelsen er nært beslektet med den velkjente kausative typen NF kaus NF. Faktisk kan de knapt adskilles. Men i kaus-typen er subjekt-NF for det meste en person, og ikke-subjekt NF er for det meste ikke noen følge. Hvis subjekt-NF ikke er en person, og den andre NF er en følge, kan setningen alltid fortolkes som et årsaksforhold.

Der finnes også en variant hvor årsaken oppfattes som at noen (eller noe) har ansvar for, er skyldig i noe og liknende. Se setningene 6), 12)-14) og 16).

B) Er det motsatte av A: NF følge V kausal NF årsak. Se setningene 7) og 10).

Tsjekkisk og norsk

výsledek betegner resultatet eller effekten (av en arbeidsinnsats); důsledek brukes om den logiske følgen, konsekvensen; následek betegner den naturlige følgen.

Morfosyntaktiske mønstre

Type A:

být/mít-mønstre (oftest med příčina/důvod):

být: Příčinou toho hluku je nějaké letadlo. Co je příčinou všech těch potíží? Příčinou jeho neúspěchu bylo to, že se nepřipravil. Hlavní příčinou dnešního stavu je špatná organizace a neschopnost. Ty jsi příčinou všech jejich neštěstí. (Legg merke til at den NF som ikke er subjekt, for det meste står i instrumentalis).

mít: Ta nemoc má zajímavé příčiny. Jaké příčiny má jejich bída? To nemá žádnou zvláštní příčinu. Jaký jsi měl důvod?

 

Snom   Vf3   Sakk
Počasí způsobilo těžkou situaci v dopravě. Nedostatek potravin vyvolává nespokojenost. Tvůj návrh vyvolá mnoho otázek. Situace budí vážné obavy. Jeho projev nevzbudil u posluchačů velký zájem. Mírová politika odstraní nebezpečí války. Nové opatření odstraní některé potíže. Válka přerušila další práce. Špatné počasí práci zastavilo.

 

 

 

 

 

 

způsobit < způsobovat něco

vyvolat < vyvolávat něco

budit > vz- něco

odstranit < odstraňovat něco

přerušit < přerušovat něco

zastavit < zastavovat něco

 

Snom Vf3

Sdat    Sakk

Vf 1/2/3

Taková politika nám nepřinese úspěch. Láska jim přinesla štěstí. Válka lidem přináší jen utrpení a smrt.

Přinesl jsi mi štěstí.

 

 

 

 

 

 

přinést, -nesl, -nese < přinášet něco někomu

Snom Vf3

Sdat v Slok

Vf 1/2/3

Počasí mi zabránilo v návratu.

Žádné potíže jim nezabrání v dalších pokusech.

Nic ti nebrání v odjezdu.

 

 

 

 

 

bránit > za- někomu v něčem

 

Snom   Vf3   k Sdat

Jejich politika vede k válce. Něco takového  nepovede k cíli. To nevede k ničemu

 

 

 

 

vést, vedl, vede fut. povede > -- k něčemu

Varianten med skyld, ansvar

mít/být-mønstre (oftest med vina/odpovědnost eller avledninger av dem):

Kdo je viníkem? Jste odpovědná za jejich práci. Čí je to vina? To je tvoje vina. Není mou vinou, že se to stalo. Je vinou vedoucího, že není dost materiálu. Nemáme odpovědnost za to, co se děje. Vedoucí má vinu na tom, že nic není v pořádku. Lékař nenese vinu na tom, že pacient umřel.

Snom Vf3

za Sakk

Vf 1/2/3

Kdo za to může? Já za nic nemohu. Lékaři nemohli za její smrt. Můžeš za to, že nemáme jídlo. Vedoucí odpovídá za výsledky práce.

Odpovídáš za to, že všechno bude v pořádku.

 

 

 

 

 

moct, mohl, může, pl. mohou > -- za něco

odpovídat >-- za něco

Type B:

mít/být-mønstre (oftest med důsledek/následek/výsledek):

Následkem byla smrt tří lidí. Obtížná situace v dopravě je následkem zimního počasí. Důsledkem bojů jsou velké ztráty na obou stranách. Jediný výsledek jeho cesty byl, že viděl Prahu. Jaké to bude mít důsledky? Boje měly za důsledek velké ztráty.

Snom Vf3   Sinstr     /     z Sgen

Ztráty vznikají špatnou organizací.

Takové chyby vznikají z nepozornosti.

 

 

 

 

vzniknout, vznikl, vznikne < vnikat něčím /z něčeho

Publisert 14. mai 2012 15:39 - Sist endret 8. aug. 2012 14:55