20.3.1 Eksempelsetninger
Konstateringer
| 1) Takovým věcem nesmíš věřit. | Du må ikke tro på slike ting. |
| 2) Zakazuji ti, aby ses takhle choval. | Jeg forbyr deg å oppføre deg slik. |
| 3) Zkušenosti ho naučily ničemu se nedivit. | Erfaringene lærte ham ikke å undre seg over noe. |
| 4) Nikdo jim nebránil, aby odešli. | Ingen hindret dem i å gå. |
| 5) Potřeboval bych přesně znát rozsah škody. | Jeg ville trenge å kjenne omfanget på skaden nøyaktig. |
| 6) Jeden rozhodující činitel je donutil změnit plány. | En avgjørende faktor tvang dem til å endre planene. |
Leddspørsmål
| 7) Kdo vám dovolil vstoupit dovnitř? – Nevěděl jsem, že se to nesmí. | Hvem har tillatt Dem å gå inn? – Jeg visste ikke at det ikke var lov. |
| 8) Proč mě nenecháš v klidu pracovat? – Musím ti něco ukázat. | Hvorfor lar du meg ikke arbeide i fred? – Jeg må vise deg noe. |
| 9) Kdo z nás umí řídit auto? – Z nás to nedovede nikdo. | Hvem av oss kan kjøre bil? – Ingen av oss er i stand til det. |
| 10) Co mám dělat? – Teď už se nedá dělat nic. | Hva skal jeg gjøre? – Nå kan ingen ting gjøres. |
| 11) Proč nejíš? – Nejde to jíst, je to horké. | Hvorfor spiser du ikke? – Det går ikke an å spise, det er glohett. |
| 12) Kolik může být hodin? – Musí být už dost pozdě. | Hvor mye kan klokkken være? – Det må allerede være ganske sent. |
| 13) Co je vlastně se Standou? – Má být zase nemocný. | Hva er der egentlig med Stanislav? – Han skal være syk igjen. |
Ja/nei-spørsmål
| 14) Můžeme už jít? – Musíte ještě chvíli počkat. | Kan vi gå nå? – Dere må vente enda en liten stund. |
| 15) Smím se na to podívat? – Ovšem, že můžeš. | Får jeg lov til å se på det? – Selvfølgelig får du det. |
| 16) Můžeš chodit? – Nemohu se vůbec zvednout. | Kan du gå? – Jeg kan overhodet ikke reise meg. |
| 17) Podařilo se mu to prodat? – Nikdo to nechtěl koupit. | Lyktes det ham å selge det? – Ingen ville kjøpe det. |
| 18) Může se něco takového stát? – Je to docela dobře možné. | Kan noe slikt skje? – Det er godt mulig. |
| 19) Máme už jít nebo ne? – Nemusíte pospíchat, je dost času. | Bør vi allerede gå eller ikke? – Dere behøver ikke skynde dere, det er tid nok. |
20.3.2 Forklaringer
Semantisk struktur
Setningene ovenfor introduserer ulike aspekter av modalitet, i tillegg til vilje som vi gjennomgikk i Leksjon 20.2. Disse aspektene kan podes på, eller bygges inn i predikatene, men har ingen selvstendig predikativ kraft.
Det finnes følgende typer:
A) Tillatelse, forbud
én partisipant:
moct1 dělat něco (kunne (få), få lov)
Mohu k tobě přijít dnes večer? Nemůžeš tady takhle křičet. Můžete bydlet u nás. Se også setningene 14) og 15).
smět dělat něco (kunne (få), få lov)
Smím jít s vámi? Budu smět zase někdy přijít? Se også setning 15).
nesmět dělat něco (ikke kunne, ikke få lov)
Tohle se nesmí dělat. Nesměli odejít, museli tam zůstat. Se også setningene 1) og 7).
to partisipanter (kausativ):
dovolit někomu dělat něco (tillate, gi lov til)
Zákon vám tohle nedovoluje dělat. Dovolíš mi, abych tady zůstal? Úřady jim nedovolily odjet ze země. Se også setning 7).
zakázat někomu dělat něco (forby)
Lékař mu zakázal chodit ven. Zakázal jsem ti, abys bral mé věci. Se også setning 2).
(toleranse, ”ikke-innblanding”):
nechat někoho dělat něco2 (la noen gjøre noe; jf. ”vilje”-typen nechat1 i Leksjon 20.2)
Zlobili se na mě, ale nechali mě mluvit. Nenechám tě odejít, zůstaneš tady.
B) Evne
én partisipant:
umět dělat něco (kunne, klare noe som følge av tilegnet kunnskap)
Kdo tu větu umí přeložit? Neuměli mi vysvětlit, proč se to stalo. Malé dítě neumí chodit. Se også setning 9).
dovést dělat něco (kunne, klare)
Dovedeš pochopit, proč je Eva taková? Je to pták, který nedovede létat.
moct2 dělat něco (kunne, være i stand til)
Honza je už zdravý, už může pracovat. Nemohu si vzpomenout, kde jsem toho člověka viděl. Není to těžké, to budeš moct odnést sám. Se også setning 16).
dařit se udělat něco někomu (lykkes)
Podařilo se nám odtamtud utéct. Několika studentům se nepodařilo udělat zkoušku. Nepodařilo se mi, abych usnul. Se også setning 17).
to partisipanter (kausativ):
učit někoho dělat něco (lære noen noe, undervise noen i noe)
Matka ho naučila řídít auto. Naučím tě, jak se to dělá. Tatínek učí dítě mluvit. Se også setning 3).
C) Mulighet
én partisipant:
moct3 dělat něco (kunne)
Chybu může dělat každý. Byl takový hluk, že jsem nemohl spát. Začíná pršet, nebudeme moct pracovat venku. Se også setning 18).
partisipanten uttrykkes ikke:
něco jde dělat/něco se dá dělat (være mulig, gå an)
Ty dveře nejdou otevřít. Takhle to nejde dělat. Ta věta nešla přeložit. Taková hudba se nedá poslouchat. Je pozdě, nedá se nic dělat. Se også setningene 10) og 11).
to partisipanter (kausativ):
bránit někomu dělat něco (forhindre noen i noe)
Počasí nám zabránilo odjet. Něco mu bránilo, aby se tam vrátil. Nebudu ti bránit tady zůstat. Se også setning 4).
D) Nødvendighet, tvang
én partisipant:
muset1 dělat něco (måtte, være nødt til)
Museli celý den pracovat. Budete muset přijít někdy jindy. Neslyším tě, musíš mluvit hlasitě. Nemám čas, musím odejít. Se også setningene 8) og 14).
nemuset dělat něco (ikke behøve, ikke trenge)
Všechno mám, nemusím nic kupovat. Nebudeš muset nic dělat. Nemusíš se mnou chodit jestli nechceš.
potřebovat dělat něco (trenge, behøve)
Potřebuji teď na chvíli odejít. Budu potřebovat, aby tam někdo šel se mnou. Eva potřebuje být sama. Se også setning 5).
to partisipanter (kausativ):
nutit někoho dělat něco (tvinge noen til noe)
Vojáci nás přinutili se vrátit. Nebudu nikoho nutit, aby to dělal, když nechce. Hlad je donutí pracovat. Se også 6).
E) Sikkerhet, usikkerhet, mulighet
én partisipant:
muset2 (måtte, måtte vel)
Tohle přece musíš vědět. Takové auto musí stát spoustu peněz. Jiří nepřišel, musí být nemocný. Se også setning 12).
moct4 (kunne, kunne vel)
Mohlo to trvat půl hodiny. Tohle nemůže být tatínek. Janě může být deset let. Se også setning 1).
mít2 (se Leksjon 20.2 om mít1, dvs. vilje-typen) (usikkerhet, nøling, hjelpeløshet)
Mám tam jít nebo ne? Kudy tam mám jit? Se også setning 10).
mít3 (annenhåndskunnskap, skulle)
Jeho přednáška měla vyvolat velký zájem. Ta hudba má být moc hezká. Se også setning 13).
Tsjekkisk og norsk
Tsjekkiske modalverb er vanligere i futurum enn de norske motstykkene deres: Zítra budu muset odejet. – “Jeg må dra i morgen.” Tohle budete smět až přístí rok. – “Dette får dere lov til først neste år.”
Morfosyntaktiske mønstre
Mønstre med én partisipant:
|
Snom Vf3 infinitivkonstruksjon Vf 1/2/3 |
moct (eller moci); mohl; (já) mohu/můžu, (ty) můžeš, (on) může, (my) můžeme, (vy) můžete, (oni) mohou/můžou dělat něco
- můžu og můžou er uformelle varianter, mohu og mohou og infinitiven moci er formelle og boklige.
(ne)smět, směl, smí, (oni) smějí dělat něco
umět, uměl, umí, (oni) umějí dělat něco
dovést, -vedl, -vede dělat něco - (brukes ikke med budu i futurum)
(ne)muset, -el, -í dělat něco
mít, měl; má (oni) mají dělat něco
|
Snom Vf3 infinitivkonstruksjon / aby ... Vf 1/2/3 |
potřebovat, -oval, -uje dělat něco > --
Mønstre med to partisipanter:
|
Snom Vf3 Sdat infinitivkonstruksjon / aby ... Vf 1/2/3 |
dovolit < dovolovat někomu dělat/aby dělal něco
zakázat, -kázal, -káže < zakazovat někomu dělat/aby dělal něco
bránit > za- někomu dělat/aby dělal něco
|
Snom Vf3 Sakk infinitivkonstruksjon / aby ... Vf 1/2/3 |
nechat < nechávat někoho dělat/aby dělal něco
učit > na- někoho dělat/aby dělal něco
nutit > při-, do- někoho dělat/aby dělal něco (også: přimět < -- někoho dělat/aby dělal něco)
| Snom Vf3 infinitivkonstruksjon |
| Polévka nešla jíst. Ta kniha se nedala číst. |
jít, šlo, jde, fut. půjde > -- dělat něco
dá se, dalo se, dá se > -- dělat něco
| infinitivkonstruksjon/aby... Vf 3 sg N Sdat |
| Evě se podařilo utéct. |
dařit se, -ilo se, -í se > po- někomu dělat něco/aby dělal něco
